lotharova vražda

 
   kapitola druhá:  Temnota

    Jau! to bolelo! zaklel jsem  a podíval jsem se na příčinu
   svého hněvu.byl to vzrostlý strom někde v temném lese,
   kde nebylo vidět na krok." super! ožralej paladin v
   temném lese! co víc si člověk může přát? podíval se
   na bok , kde ležel uschovaný v pochvě  paladinský
   meč. Kdyby na mně někdo zaútočil patrně bych ho viděl
   dvojmo a mečem bych akorát tak mohl mávat do větru!
   v tom uslyšel v dáli jakési hlasy." ten hlas odněkud
   znám! Ale jistě to je Kornelius, ale s kým to tam mluví?

   dobrá, takľe domluveno dostaneš dva tisíce zlatých,
   když uděláš co proto, aby ten kovář neukul uľ ani
   hřebík, jinak bys mohl dopadnout jako ti tam vzadu z
   vysátou duší z těla!" nee prosím to ne! já to vše zařídím,
   jenom to ne! Máš na to dva týdny - co to bylo?
    
   Sakra pitomej kořen sem se musel natáhnout zrovna
  teď? jakmile se ale Lothar zvedl už tam nikdo nebyl!
   kdo byl ten zakuklenej chlápek, co mluvil, jak samotnej
   Beliar? Strnul na místě a ani nedýchal! to co viděl bylo
   asi  to nejhorší v jeho životě! Kolem kamenného kruhu
   stáli podivní zakuklenci a všude byla cítit temnota!
   na objetním stole ležel  Malak   farmář  z Bengarovi
  farmy. to uľž ale na  Lothara bylo moc  opatrnost-
  neopatrnost  utíkal, jak mu opilost odvolila.
  Zapřísahal se, že už nikdy nebude pít! ten pitomej
  chlast!
                                                                  další strana